Náhradní rodinná péče

Prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte mají oba rodiče, přičemž stát s ohledem na jejich práva a povinnosti je zavázán, zajistit dítěti takovou ochranu a péči, která je nezbytná pro jeho blaho, nastávají někdy situace, kdy dítě v této své původní rodině vyrůstat nemůže a kdy je nutné hledat řešení náhradní. „

Úmluva o právech dítěte, Čl. 18

 

„Optimálním řešením osudu dětí z rodin, které přes soustavnou sociální a další odbornou pomoc neskýtají dítěti perspektivu návratu do rodiny a alespoň přijatelnou péči, je jejich svěření do rodin náhradních, adoptivních a pěstounských. Pěstounská péče umožňuje život v rodině i větším, značně deprivovaným a různě postiženým dětem. Pěstounství je velmi náročná forma rodičovství, dosud některými odborníky i širokou veřejností nedoceňovaná. Aby mohla pěstounská rodina plně rozvinout své terapeutické možnosti, potřebuje komplexní odborné služby, včetně pediatrických, i společenské uznání a podporu.“

 

prof. PhDr. Jarmila Koluchová, CSc.Emer. prof. UP Olomouc

 

Nejdůležitější pro šťastný a zdravý život a vývoj dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí rodiny. Pokud však je jeho rodina neschopna či neochotna mu toto klidné a harmonické prostředí poskytnout, musí dítěti stát poskytnout péči náhradní, kde bude o dítě postaráno. Tou může být umístění dítěte do ústavní výchovy, nebo svěření dítěte do péče náhradní rodiny. Nejlepší zájem dítěte by měl být vůdčí zásadou při jednání těch, kteří odpovídají za jejich výchovu a vedení. Tuto zodpovědnost nesou v první řadě rodiče. V případech, kdy biologická rodina nemůže nebo nechce zajistit vhodné prostředí pro výchovu dítěte, je uměle vytvořená náhradní rodina nejpřirozenějším prostředím pro integraci osiřelých, opuštěných a zanedbávaných dětí.

Rodina je hlavním socializačním činitelem, ale také má velkou terapeutickou schopnost. Dokáže pomoci dětem s deprivací, s LMD i dětem s různým stupněm i formou postižení. Dítě potřebuje dostatek podmětů, pocit bezpečí, ale také potřebuje vědět, že milováno a přijímáno takové jaké je. To vše mu dá pouze rodina – rodič. Existuje psychologické rodičovství, které není závislé na biologickém a umožňuje onu socializační i terapeutickou funkci rodiny.

Systém náhradní rodinné péče v ČR tvoří: osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, svěření do péče cizí fyzické osoby, „hostitelská péče“ a ve spolupráci se zahraničím je možné i mezinárodní osvojení