Změna zdravotní pojišťovny biol. rodičem

Změna zdravotní pojišťovny biologickým rodičem -vs- pěstounská péče 

V několika případech se již stalo, že děti jsou dlouhodobě umístěné do pěstounské péče a biologičtí rodiče, kteří již dlouhodobě nejeví žádný zájem o tom, jak dítě prospívá, z nějakého důvodu „akce pojišťoven“ přeregistrují dítě k jiné zdravotní pojišťovně a návštěvou praktického lékaře – pediatra osoby pečující zjistí, že s onou zdravotní pojišťovnou nemá lékař smlouvu a tudíž nemůže s dítětem provést úkon.

Níže uvádíme rozbor, zaslaný spolupracující AK

Co se týče problematiky změny zdravotní pojišťovny ze strany biologických rodičů u dětí v pěstounské péči, dovoluji si uvést následující: 

Dle § 29 odst. 1) písm. b zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování totiž:

“Volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientů svěřených do pěstounské péče nebo do výchovy jiných osob náleží pěstounovi nebo jiné osobě, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen.“

Dle § 966 odst. 2) občanského zákoníku: „Pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud.”

Dle komentáře z internetového portálu Beck-online Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 1. vydání, 2014, s. 2078 - 2092 k uvedenému paragrafu přitom vyplývá, že rodiče jsou sice i po svěření dítěte do pěstounské péče nadále nositeli rodičovské odpovědnosti avšak vykonávají pouze ty povinnosti a práva, které nejsou svěřeny pěstounovi. V rozsahu práv a povinností pěstouna jsou rodiče fakticky ve výkonu rodičovské odpovědnosti omezeni.

S ohledem na skutečnost, že jsou pěstouni k volbě zdravotního poskytovatele nezletilého dítěte oprávněni ze zákona, jsou tak o této otázce oprávněni rozhodovat vedle biologických rodičů. Ačkoliv jsou biologičtí rodiče fakticky omezeni ve výkonu svých rodičovských práv, pokud jim nebyla rodičovská odpovědnost omezena soudem, stále jim tato práva náleží.  Domnívám se, že s ohledem na důvod biologických rodičů ke změně zdravotní pojišťovny by v daném případě bylo možné toto právní jednání napadnout jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Je možné zkusit se s tímto obrátit přímo na zdravotní pojišťovnu, ale obávám se, že patrně nebude ochotna nic rušit. V tomto případě pak už přichází v úvahu pouze soud, u kterého lze předmětné jednání biologických rodičů napadnout a který by tak teoreticky mohl uvedené jednání označit za neplatné, přičemž toto už by pro pojišťovnu bylo závazné a dítě by tak zůstalo pojištěné u předchozí pojišťovny. Otázka rozporu s dobrými mravy však bude vždy posuzována pro daný případ a je jen na soudě, zda to jako rozpor s dobrými mravy posoudí či nikoliv.

Pakliže by však soud dospěl k závěru, že uvedené jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy a konečně i pro případ do budoucna, nabízí se ještě možnost podat návrh na soud, aby pěstounům výslovně přiznal právo měnit pojišťovnu a naopak biologickým rodičům toto právo omezil. Tímto způsobem už by zřejmě nešlo zpětně zrušit již proběhlé přehlášení, ale do budoucna by bylo možné zajištěno, že tak biologičtí rodiče již znovu nebudou moci učinit.´

Jedná se o problematiku zákonem výslovně neupravenou a lze tedy jen teoreticky vyvozovat ze zákona, mám ale za to, že výše předestřený postup by mohl věc vyřešit.

Mgr. A.H.